Na začátku článku autor dochází k tomu, že konzumace není, jak by se mohlo zdát, pasivní proces, který by zpočíval v pouhém nakupování, které by bylo odpovědí na marketing. Důležitá je role aktéra, který pozoruje, hodnotí a rozhoduje se. Tyto jeho činy jsou zakotveny v jeho etnické, gendrové a třídní příslušnosti. Na základě toho se autor domnívá, že je nutné vytvořit větší specializaci v rámci geografie konzumace, aby bylo zachecena komplexnost vnímání (procesu) konzumace konzumenty. Na základě této vnímané komplexnosti autor odmítá užitečnost antagonických "dualismů", jako kulturní-ekonomický, lokální-globální, apod.
Konzumace a každodenní život
To, že je konzumace věcí každodenního života neznamená, že by byla oproštěna od ideologie a politiky. Právě koncentrace na pochopení kždodenního rozhodování, spojeného s konzumací nám může pomoci objasnit i jiné politiky (patrně ve významu preference), související s konzumací, než jsou tak sebevědomé formy, jako "etické spotřebitelství" nebo odmítání výrobků vyrobených v oblastech s represivní formou vlády.
Politická a ideologická zakořeněnost člověka pomáhá také vysvětlit, proč si svět zachovává určitou různost i přes pokročilé stádium McDonaldizace. (V této souvislosti je zajímavé sledovat , jak se nadnárodní korporace pokoušejí přizpůsobovat jednotlivým trhům - pozn. M). Globalizace se podle tohoto pohledu šíří jak z tradičních ("západních") center světa, tak z rozvíjejících se míst světa třetího (např. Rio de Janeiro). Morley(1992) ovšem upozorňuje, že tento přístup může zaměňovat roli aktéra za jeho sílu v procesu konzumace.
Kultura a komodity třetího světa
Banány
V super- a hypermarketech vyspělých zemí se denně setkáváme s ovocem, jako jsou např. banány, které je možné snadno poznat např. podle toho, že je díky způsobu přepravy a uskladnění naprosto bez zápachu. Kunzument "vyspělého severu" většinou vůbec netuší, jaký proces upraví produkty třetího světa do sterilní supermatketové podoby.
Produkce banánů a dalšího tropického ovoce má také další souvislosti - vytváření politického napětí a nerovnováhy ("banánové republiky") a posilování genderových stereotypů.
Využívání komodit třetího světa
Na dalších příkladech (cukrová třtina, zlato, boty Nike) článek ukazuje, že v dnešní době jsou výrobní a spotřebitelské řetězce natolik propojeny, že se často nejedná pouze o řetězce, ale o celé vzájemně propojené sítě aktérů (jak hezky ukazuje příklad firmy Nike).