Milhausova wiki: Mezinarodni Rozvojova Pomoc

Mezinarodni Rozvojova Pomoc

Úvodem » Škola » 1 Rocnik Mrs Podzim » Mezinarodni Rozvojova Pomoc

podle transferu prostředků
- granty - dotace, zvýhodněné půjčky
- in kind (potravinová pomoc)
- odpuštění dluhů
podle účelu
- rozvojová
- humanitární
  - 6% prostředků
podle určení
- bilaterální (dvoustranná)
- multilaterální
  - přes mezinárodní organizace
  - za výhodu je považována nestrannost

rozvojové projekty - infrastruktura, stavby škol, školení
rozvojové programy - několik projektů dohromady, týká se celých sektorů v rámci státu nebo oblasti
technická pomoc - vysílání expertů, sdílení expertízy
- kritizováno NGOs - proč nejsou využívání experti cílové země?

Proč donoři poskytují omezené zdroje na ODA?

Realismus

pohled na mez. vztahy jako na boj o moc
mezinárodní systém - anarchistické prostředí (neexistuje hegemon)
důsledkem je, že se státy ze všech sil snaží o vlastní přežití, bez ohledu na morálku
cílem je zajistit vlastní přežití
ODA je poskytována
- aby stát nebyl ohrožován komunismem nebo terorismem
- v žádném případě z důvodu snižování chudoby (pokud k tomu dojde, je to vedlejší cíl)
- udržování postkoloniálních sfér vlivu
- jako vyjádření politické síly

Marxismus, teorie závislosti

západoevropská salonní škola
můžou sem patřit i antiglobalizační hnutí
důležitá je struktura ekonomických vztahů
- jádro udržuje periferii v podřízenosti (pomocí ekonomických vazeb)
ODA je
- nástroj ke kontrole a vykořisťování rozvojových zemí (např. vázání pomoci na odběr zboží ze země donora, výstavba tak, aby vyhovovala potřebám donora)
není ovšem odmítána veškerá pomoc

Liberalismus

řada dílčích proudů
zdůrazňována nutnost kooperace, spolupráce v mez. vztazích
neolib. institucionalismus
- částečně podobný realismu
republikánský liberalismus
- šíření demokracie, volného trhu
budování institucí
- nadnárodní korporace
- nadnárodní NGOs
ODA
- nástroj k dosažení vyšší provázanosti (globalizace)

Konstruktivismus

mez. vztahy nejsou řízeny přírodními zákony, ale idejemi lidské společnosti
v prudké opozici k (neo-)realismu
ODA
- výsledek norem, které se vytvořily mezi státy
- prosperita je možná, jen když všichni prosperují

Shrnutí

nikdo nevysvětluje dostatečně
nikdo neuvažuje vnitropolitické faktory a vztahy
- revize v závoslosti na změnách vládů

Motivace, důvody a cíle poskytování rozvojové pomoci

geopolitické cíle (diplomatické - to je ale spíš prostředek)

* národněbezpečnostní zájmy
* kulturní zájmy
* pomoc USA Izreali Egyptu
* podpora mezinárodní pozice země
* Skandinávské země
* korupce
* malé ostrovní státy Pacifiku jsou korumpovány ze strany Japonska - důvodem lov velryb
* Taiwan
* politické uznání
* přístup k nerostným surovinám
* ekonomické cíle
* přímé
* uplatnění producentů ze země donora
* zisk a práce v zemi donora
* budování vlastních vědeckých kapacit
* nepřímé
* budování vztahů s potencionálními zákazníky
* globalizovaný svět

kulturní cíle

šíření kultury a jazyka
šíření víry
podpora krajanů
šíření "západních hodnot" -demokracie, vláda práva…

bezpečnostní cíle

odstraňování zdrojů nestability
ODA ale může ke konfliktu i přispět
vazba mezi chudobou a terorismem není přímá
snaha o omezení nelegálních imigrantů
snaha o snížení rizika šíření infekčních chorob
- vznik jedné z typů horečky - nakažené maso snědené z nouze
- HIV/AIDS

Morální a humanitární důvody

solidarita je správná
historická odpovědnost
podobné vztahy jako uvnitř států

Altruistická nebo egoistická pomoc?

pravé motivace a cíle mohou být skryté (zdůrazňování humanitárních důvodů)
- ve skutečnosti tu mohou být spíše komerční důvody (pomoc nemusí být v zájmu příjemce pomoci)
- v popředí často stojí též bezpečnostní důvody
- směřování pomoci
  - politické rozhodnutí
  - spolupráce donorů

Socialistické přístupy k rozvoji

marxismus
- třídní boj mezi vykořisťovateli a vykořsťovanými
- střídání výrobních způsobů
centrální plánování
- zásadní role státu ve všech aspektech politického a společenského života

charakteristické prvky
- Pol Pot
  - buržoazní město -> vysídlíme obyvatelstvo na venkov
- kolektivizace
- plány a jejich překonávání (centrální plánování)
- důraz na rovnoměrnost - např.
- státní kontrola cen
- 100 % zaměstnanost
- omezení vývozu a dovozu ->vyrovnaná bilance zahraničního obchodu
- odměňování nehledě na výkon
země, které aplikovaly socialistické modely
1. státy dostatečně silné, aby určily svojí cestu k rozvoji
2. státy, ve kterých byly socialistické režimy chápány jako boj proti (post-)kolonialismu
  - Mozambik, Angola
3. státy, které se formálně nestaly socialistickými, přestože tu bylo centrální plánování
  - Indie
široké zajištění vzdělání a zdravotnictví
vážné zhoršování životního prostředí
sovětský model rozvoje
- města, průmysl
maoismus
- zemědělství, venkov
marxismus v Africe
- populistický socialismus
  - venkov

Historie mezinárodní rozvojové pomoci (vznik, vývoj, kontext)

Rozvojová pomoc do roku 1970

humanitární pomoc
- pomoc jiným zemím z veřejných zdrojů počátkem 19. století nemyslitelná (např. irský bramborový hladomor)
- přístup se mění na konci století
- pomoc je považována za dočasnou
rozvoj kolonií
- kolonie má být zdrojem bohatství pro kolonisty a mají být soběstačné (změna v pol. 20. let 20. století)
- Velká hospodářská krize, 2. světová válka - opadnutí zájmu, vyspělé země řeší jiné problémy
technická pomoc USA zemím latinské Ameriky
- očištění od nacismu

Vznik mezinárodní rozvojové pomoci

1943 UNRRA
- hospodářská pomoc státům po válce
- pomoc uprchlíkům (postupně se stalo hlavní činností)
IRO (International relief organisation)
- nepomáhala Němcům
1944 IBRD
- zárodek Světové banky
nastupující studená válka
- pomoc Řecku a Turecku ze strany USA
- Marshallův plán
  - nezopakovatelná specifika
  - Proč Marshallův plán
  - Jak byl tento plán realizován?
  - Jaká byla motivace k Marshallovu plánu?
nástup komunistických ideologií i v rozvojových zemích
požadavky méně hospodářsky vyspělých zemí o hospodářskou pomoc
tlak USA na západoecropské země a Japonsko, aby se přidaly k jeho mezinárodní pomoci
koloniální minulost
- bezprostředně po dekolonizaci malý zájem o poskytování pomoci
- později převážilo vědomí svých zájmů
- zájem o co nejhladší proces dekolonizace, aby bývalí kolonizátoři nemohli být obviňováni
vnitropolitické faktory
- Japonsko
  - návaznost na reparace
  - potřeba zajištění nerostných surovin a trhů
- skandinávské země
  - "společně smýšlející"
  - spouštěcí mechanismus - založení OSN, bráno jako nástroj prosazení vlastního vlivu
  - Norsko - formální pomoc od 1953
socialistické státy
- 60. léta - socialistické státy se stávají významnými donory
- 1970 (SSSR cca 1 mld. USD, Čína 0,5 mld. USD, východoevropské země 300 mil. USD)
- propagace vlastní ideologie
  - menší vliv vnitropolitických faktorů
- 3/4 do komunistických zemí (Vietnam, Korea, KLDR…), spřátelené režimy (Egypt - Asuánská přehrada, Sýrie, Indie)
  - pomoc chápána jako krátkodobá, diplomatický prostředek, podpora ideologicky spřízněných zemí
rozvojové země
- konec 60. let: ropné země
  - v regionu, multilaterární pomoc, cílem diplomatická podpora proti Izraeli
- Izrael
  - totéž jako okolní arabské státy
- JAR, Indie, Nigérie, Brazílie
  - cílem podpora vregionu
  - cíl podpora regionálních cílů, jazykových diaspor
  - rozvojové cíle jsou v pozadí

Mezinárodní pomoc 1980-1990

kontext
- detente - uvolňování napětí
  - konec velkých konfliktů
    - konsolidace moci v Číně
    - snižování rizika jaderné války
    - konsolidace moci komunistů na Kubě
    - postupný konec války ve Vietnamu (1975 - stažení jednotek USA)
  - diplomatické aktivity
    - pingpongová diplomacie a návštěva Richarda Nixona v Číně (1972)
  - některé horké konflikty studené války přetrvávají
- ropná a hospodářská krize
  - příčiny:
    - Izraelsko-arabský konflikt (Jom-Kippur)
    - ropné embargo států OPEC (v návaznosti na Jom-Kippur)
      - čtyřnásobné zvýšení cen ropy
    - další zdvojnásobení v důsledku irácko-íránské války
  - bezprostřední následky:
    - zvýšení příjmu států OPEC - petrodolary, jejich investice a půjčování, také rozvojvoým zemím
  - problémy:
    - kolaps cen
    - ceny ropy zůstávají vyskoé
    - inflace ve vyspělých zemích - zvýšení den importovaného zboží
  - dlužní krize
    - neschopnost rozvojových států splácet
    - dlužní krize propuká nejprve v latinské AMerice (Mexiko, Argentina)
potravinové krize a hladomory
- celosvětový růst ceny dvou hlavních plodin: pšenice, kukuřice
  - neúroda v SSSR, snaha Moskvy obstarat potraviny na světových trzích
  - USA se rozhodly prodat velkou část svých potravinových rezerv SSSR - tlak na růst cen
- hladomor v roce 1974 v Etiopii (sucho) a Bangladéši (záplavy)
- hladomor 1984 Etiopie
  - koncerty Live Aid (1985)
nevládní organizace
- dlouhá historie poskytování pomoci ze soukromých zdrojů (církev, nadace)
- významnější poskytování z veřejných prostředků po 1. sv. válce (Save the children, Červený kříž)
- po 2. světové válce
  - posílení významu
- 60. léta
  - vznik organizací, které se zaměřují výhradně na výzkum
- neoliberální přístupy 80. let
  - nedůvěra ke státům, hledání jiných aktérů -> příležitosti se chopily nevládky
  - suplování role státu v rozvojových zemích
zdůraznění rozvojových motivů pomoci
- orientace na !základní potřeby"
- bezprostřední potřeby chudých
  - venkovské oblasti
    - financování základního vzdělávání a zdravotní péče, zjištění pitné vody, komunikací
    - integrated rural projects
      - příliš nákladné, končí po odchodu donorů
  - vládní elity byly proti - podporovaly spíše rychlý ekonomický růst, ze kterého by profitovala města (snížení rizika sociálních nepokojů)
  - význam pro další zaměření pomoci
profesionalizace rozvojových agentur
- počátek 70. let
  - poznatek, že rozvojové intervence jsou dlouhodobé a zasahují hospodářský systém příjemce
  - vytváření strategií a plánu
- vytvoření logického rámce (logframe)
  - přínos v zaměření aktivit
  - nutnost určitého způsobu myšlení, obvyklého v "západní společnosti"
- evaluace rozvojových projektů
  - na základě programů pomoci a logických rámců
  - zájem na konci 70. let
  - 1982 - evaluační výbor OECD DAC
  - evaluace jsou stále považovány za nedostatečné
růst multilaterální pomoci
- WB a EDF
- považovány za nestranou
- sympatie donorů

Rozvojová pomoc po roce 1990

kontext
- konec studené války
  - někdejší socialističtí donoři se stávají příjmeci
  - pčechod k tržnímu hospodářství
  - přehlížení konfliktů
    - stahování dárců (např. z DRK)
    - většinou vnitrostátní, šasto etnický charakter (Rwanda)
  - snižování prostředků ODA (recese, konec ideologických důvodů)
  - globalizace
    - zintenzivňování
    - rychlejší přenos problémů mezi zeměmi
    - antiglobalizační hnutí
      - globalizace jako příčína veškerého zla
- demokratizace
  - zrychlení tempa
  - zroucení socialismu -> podpora demokratizace v Africe (nové ústavy, systém více politických stran)
  - rozvojová pomoc jako prostředek demokratizace
    - podmiňování pomoci
- ekonomické problémy donorů
  - na počátku 90. let hospodářská krize
  - Maastrichtská kritéria (schodek do 3% HDP)
  - snižování výdajů na ODA ze strany USA, Japonska i jiných vyspělých států
důsledky
- nové účely poskytování pomoci
- revize a reformy rozvojové pomoci

Selektivita pomoci

dva zásadní způsoby:
- 90. léta - živelnější, podobnost donorských a přijímajících zemí (Švédsko - Tanzanie)
- nové tisíciletí
  - Millenium Challenge Corporation
    - 16 obecných kritérií
    - vlastní priority
    - zbrojní pomoc jen v malém měřítku

Sector wide assistence programs

směřování pomoci do sektorů
reakce na kritiku programů světové banky (nejednotné směřování pomoci)
cílem zvýšení efektivity
přesun plánování projektu z donora na příjemce
financování z domácích zdrojů + donoři

Poverty reduction strategy papers

rozvojové země volí sektor podpory
příjímající země se snaží dosáhnout přijetí plánu, proto píší WB "na ruku"

Komerční účel pomoci

podpora infrastruktury
exportní balíček

Efektivita rozvojové pomoci

jak účinně přispívá MRS k ekonmickému, či lidskému rozvoji?

MRS a ekonomický růst

MRS nemá žádný vliv na růst, nebo může růst dokonce narušovat
- Dutch disease: nekompetentní a korumpovaná byrokracie…
- potvrzuje jen omezené množství empirických studií (Peter Bauer)

Milhausova wiki

Jiní jsou jiní a já jsem já...